"... Autorské duo Klein-Pecháček vneslo do české kinematografie československého období výrazný osobitý tón, jehož asi nejtrvalejším plodem zůstane již zklasičtělá básnická pentalogie. Alkoholismus je pravděpodobně nejznámější látkou, na níž se dá zvlášť dobře vyložit dnes všeobecně přijímaný fakt , že čas černobílého zjednodušeného rozlišování "zdravých" a "nezdravých" látek vhodných či naopak smrtelně nebezpečných pro naše zdraví je nenávratně pryč. Řečeno s nadsázkou fakt je ničím, kontext a poměrnost jsou naopak vším. Cesta či návrat do normální společnosti zdravých a vyvážených dospělých jedinců je krajně nesnadná a pro mnohé uzavřená; alkoholismus totiž zpravidla není omezen na drogovou závislost, ale sdružuje současně další osobnostní trudy, nevyváženosti a patalogie; lze říci, že sám o sobě je rovněž patologií. Důvěrná znalost prostředí - původním povoláním je Pecháček lékař, další z těch, kteří medicínou vrostli do české literatury a získali si v ní poprávu stálé místo - je východiskem do celé galerie postav a osobností na obou stranách - jak klientů, tak léčících. Milan Kňažko, poprávu mimořádně hrdý na kvalitu své češtiny, ve svém Lexovi předvedl suverénní výkon, dokonale odrážející muže na citlivém rozhraní plebejství, tvořivého umělectví a nepochybné kultivovanosti, krerý zápasí s viditelným Kainovým znamením svého plebejského původu, nedokončeného vzdělání a potácivé pouti životem. Brilantní je i Sommerův výkon v úloze primátora a Hrušínského vrchní ošetřovatel Masák, suverén v barokních labyrintech kunštátského kláštera balancující na ostří nože mezi nezbytnou razancí a značnými psychickými zvláštnostmi (v tomto ohledu navazuje na pana Kopfrkingla ze SPALOVAČE MRTVOL), dále rozmnožuje skvělou sérii Hrušínského nápaditých vrcholných kreací z komediálních filmů osmdesátých let. Za víc než zmínku stojí další velikán této generace Vladimír Menšík. Kleinova konstatace, že na malou plochu kunštátských exteriérů se odařilo shromáždit galerii skvělých českých herců, je doplněna neméně dobře zvládnutým komparsem klientů léčebny. Lyrické pozvolné plochy, v nichž je film natáčen, kamera, která se doslova mazlí s barokními interiéry kláštera, pozvolna převádí všední den léčebny do další polohy, symbolizované Lexovou spolužačkou Soňou, operní pěvkyní, jejíž vnějšková suverenita je nahlodána stejnými pochybami jako Lexova. Ve všech svých věových ztvárněních podobně jako v Lexově případě (v případě mladého Lexy se jednalo o jednu z vůbec prvních rolí tehdy jinošského Michala Dlouhého) je ztvárněna na mimořádné úrovni - vedle Evy Vejmělkové tu září přední polská herečka Alicja Jachiewiczová. Finále filmu - neúspěšný Lexův pokus o adaptaci ve světě slavné spolužačky končí návratem do léčebny a uchýlením do domicilia konečně nalezené dospělosti. "S knihami je to jako s alkoholem. Nejsou dobré nebo špatné samy o sobě, ale tím, co v nás probouzejí" Toto myšlenkové vyznění HOLUBŮ poctivostí své věcnosti a otevřenosti vlastně není špatné. I pro nás, diváky, může být dobrým odrazovým můstkem do skutečně žitého plného života. Také dnes. ..." sportovec by ČSFD
Film je koncertem známých hereckých osobností z protialkoholní léčebny, kam se uchýlil muž středních let, aby se zbavil své závislosti. V léčebně je zosobněním krutosti ošetřovatel, který se sadistickým zadostiučiněním rozdává trestné body za sebemenší projevy nelibosti či revolty. (oficiální text distributora)
"...Teskná road movie s jedním geniálním a velmi osobním momentem, slušným počtem vtipných situací a lehce se pošklebujícím závěrem. Ten je narozdíl od zbytku snímku dosti nepředvídatelný a jediným režisérovým štěstím je, že osamělému poutníkovi nenadělil do vínku, byť jen o jednu, přítelkyni navíc. Epizodní putování plné rozkošných momentů (žárlivá lesbická sekretářka, perleťový telefon) tak naštěstí ztrácí lesk a spád až těsně před koncem, mj. i díky výtečnému obsazení...." Tsunami_X by ČSFD
