"... Bergman ve své nejlepší formě provedený naprosto dokonalými hereckými výkony obou hlavních představitelů. Těžký, depresivní, ale díky použitým prostředkům zcela srozumitelný film, na který se dá dívat znovu a znovu. .." Aky na ČSFD
Druhý film ostrovní trilogie je v Bergmanově filmovém díle jedním z mála politicky angažovaných snímků, navzdory tomu, že se tvůrce tomuto označení bránil v sebeironickém zlehčení: Politicky nezaujímám vůbec žádné stanovisko. Kdyby existovala strana bázlivců, tak bych do ní vstoupil. Politikum v pochmurné, ostře protiválečné vizi se však nevytratilo ani v neurčitosti faktografie. Ačkoli se děj filmu odehrává v nejmenované zemi, v průběhu fiktivní války, přesto z něj vystupuje naprosto reálná, naturalisticky zobrazená brutalita soudobé válečné agrese. Manželská dvojice profesionálních hudebníků - Jan a Eva (opět v podání tehdejší bergmanovské stálice interpretů Ullmannové a von Sydowa) jí čelí únikem z pevniny na ostrov, který je postupně okupovaný nepřátelskou armádou. Eva patří k duševně silným bergmanovským hrdinkám, i když postrádá bezpochybnou jednoznačnost Almy z Hodiny vlků. Obdařena výrazným mateřským pudem, trpí bezdětností, její vztah k psychicky i charakterově slabšímu Janovi postrádá bezvýhradnou oddanost a místy se podobá jen soucitné péči. Mateřskou radost jí dá zakusit až sen v závěru filmu, kdy citově rozvrácený pár prchá na lodi z válkou zpustošeného ostrova, bez jakékoli vyhlídky na přežití. Obraz vysněného dítěte, který hrdinka může pouze vylíčit, je v tomto pesimisticky vyladěném filmu jedinou nadějí, byť pohříchu pomyslnou.
Film režiséra Ingmara Bergmana predstavuje temnú víziu sveta, za ktorý sa jeho stvoriteľ musí hanbiť. Príbeh sa odohráva v dobe, ktorá žije neustálymi vojnami a konfliktmi. V takomto svete sa manželský pár hudobníkov utiahne na ostrov. Eva a Jan Rosenbergovci sú apolitickí a dúfajú, že na ostrove sa vyhnú zúriacej občianskej vojne. Pred vojnou však niet úniku, nájde si ich aj na samote. Jan stále viac prepadá strachu a zúfalstvu, Eva márne túži po dieťati. Keď ostrov napadnú povstalci, zabijú niekoľkých susedov Rosenbergovcov. Po porážke povstalcov sú Eva s Janom považovaní za kolaborantov a Eve sa iba vďaka pomeru s miestnym plukovníkom podarí dosiahnuť ich prepustenie na slobodu. Ale keď sa vrátia domov, povstalci znovu zaútočia a všetko sa začína od začiatku. Manželia sa rozhodnú ujsť na pevninu či iný ostrov, hoci nádej, že nájdu miesto bez vojny, je mizivá. Film vznikol v roku 1968 a ozýva sa z neho dezilúzia z aktuálneho svetového diania, poznačeného studenou vojnou i bojmi v Kór ey a Vietname. Bohužiaľ ani dnes, v časoch globálnej vojny neprestáva byť jeho posolstvo aktuálne. Hanba získala viacero cien, okrem iných aj švédsku národnú cenu Guldbagge pre Liv Ullmannovú a ceny americkej filmovej kritiky pre najlepší film, réžiu a herečku. (oficiální text distributora)
"... Skvělá, satirická komedie s jemnějším černým humorem od mistra Friče. Růžena Nasková ve své nejlepší filmové roli a s plejádou výtečných herců si film dokonale užívají (scenárista totiž obdařil některé postavy i zajímavým podtextem-nejsou to jen šablonovité figurky jako u většiny naších veseloher z tehdejší tvorby). Tetička dokáže dobře pobavit jak tehdy, tak i dnes. Snad jen ten konec mohl být lépěji dopracován. ..." wosho na ČSFD
