"... Socialismus se svými paradoxy, bodrými dělníky i studovanými právníky, podaný jak od Poláčka - lidsky. Zajímavý příběh je podán vynikající kamerou a střihem a s výbornými hereckými výkony. Filosofický podtext, sice pod haldou komunismu a úsměvností poctivých i nepoctivých fachmanů, je i dnes stále silný a opodstatněný - nejde o žádné časové a dobově poplatné, agitační dílko. Na tu dobu určitě veledílo, při stavu dnešní produkce ještě dokonalejší. Nenechte se zmást dneškem Češi kdysi opravdu filmy točit uměli. ..." Hafran na ČSFDJeden z nejvýznamnějších českých filmů poloviny šedesátých let vznikl podle novely spisovatelky Lenky Haškové. Drama režisérů Jána Kadára a Elmara Klose se setkalo s úspěchem u diváků i kritiky, avšak v roce 1969 putovalo do trezoru. Jeho příběh totiž pojednává o profesně zdatném a morálně bezúhonném člověku, který se z pohledu tehdejších zákonů jeví jako podvodník. Ředitel Kudrna dostane úkol uvést do provozu novou elektrárnu v co nejkratší době. Má možnost vyplácet podřízeným mimořádné prémie, avšak jeho nejbližší podřízení využijí situace k nezákonnému obohacování. Za Kudrnu se nepostaví ani jeho nadřízení z ministerstva, kteří celou situaci nepřímo způsobili. Proces se zjevně nevinným ředitelem odhalí skutečnosti, o kterých se dosud veřejně nemluvilo: provázanost vládnoucí strany s justicí, zneužívání zákonů a jiné stranické praktiky. Snímek je vystavěn jako klasické soudní drama: téměř celý se odehrává v soudní síni a sestává ponejvíce ze svědeckých výpovědí. V titulní roli se objevil tehdy málo známý slovenský herec Vlado Müller, předsedu soudu ztělesnil skutečný soudce dr. Jaroslav Blažek. Jednu ze svých prvních rolí, Kudrnova obhájce, zde vytvořil také režisér Jiří Menzel. (oficiální text distributora)
