"... Přes datum svého vzniku má tenhle film pořád svou platnost. Lidské charaktery se probarví v závislosti na podmínkách, kterým jsou vystaveny a pokud je to navíc v tak odporné věznici, do jaké se infiltroval jako vězeň budoucí ředitel Brubaker, není se co divit, že věci, které vidíme, nám vyrážejí dech, viz hra na "telefon". Ale i v takovém prostředí se najde okamžik, kdy se lidi chovají jako lidi, zvlášť když cítí někoho lidského v zádech. Spousta filmů, které dnes vidím na toto téma, se přímo nebo nepřímo Brubakerem inspirují, ale přes možnosti, jaké dnes filmový průmysl má, mu většina nesahá po kotníky. I díky mimořádnému výkonu Roberta Redforda...." kleopatra by ČSFD
Do nápravného zařízení Wakefield přivážejí nového trestance Roberta Redforda. Brzy se však ukáže, že nejde jen o obyčejného vězně... Nový ředitel státní věznice nastoupí do svého nového působiště inkognito, aby je lépe poznal, a zahájí jeho zásadní reformu odpovídající humánní představě o smyslu trestu. Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku – právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Harry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální „pomocníky“. Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace… (oficiální text distributora)
Film je príbehom päťdesiatnika Reného Rupnika, ktorý býva v malom tmavom viedenskom byte so svojou matkou, obklopený hromadou papiera a novín, ktoré zvykne zbierať na ulici. Vo svojich predstavách žije so Sentou Berger, slávnou viedenskou herečkou, ktorú odjakživa zbožňuje. Všetky jej filmy videl stokrát a má aj zbierku jej fotografií, no naživo sa s ňou stretol len raz. Režisér o fime: „Pre mňa je René Rupnik veľmi vzdelaný a inteligentný človek. S emóciami na úrovni dieťaťa je extrémnym príkladom sexuálnej neurózy a posadnutosti, ktorá sa ukrýva v mnohých mužoch – a ja nie som výnimkou.“ (oficiální text distributora)
