Vitajte na stránke TV TIPOV!

Nechaj sa viesť ponukou filmov českých a slovenských televíznych staníc. Denne výber toho najkvalitnejšieho, čo môžeš vidieť na televíznej obrazovke.

3.6.2011 * Markíza * 00,45 * dráma - MNÍCHOV

"... "Izrael ztratila svého syna." hořce prohlašovali někteří izraelští předáci na adresu Spielberga. Co je tak popudilo? Ačkoliv je MNICHOV především napínavým špionážním thrillerem, Spielberg už není dávno jenom tím, kdo nechává odříkávat Ítýho "Go home" a Indyho šlehat bičem pro radost divákům, ale chce se také vyjadřovat k bolístkám světa, jak těm historickým (Schindlerův seznam), tak i k těm aktuálním, jako je palčivá izraelsko-palestinská otázka. Když skrze postavu Roberta nechává promlouvat: "Všechna ta krev se nám vrátí. Židé by neměli ubližovat, protože to dělají nepřátelé. Měli bychom být spravedliví. V tom je krása. To je židovské.", nebo když Avner v přesvědčivém podání Erica Bany říká "Dokázali jsme vůbec něco? Každý, koho jsem zabili, byl nahrazen horším. Na konci tohoto zabíjení nebude žádný mír.", možná tak vyslovuje Spielberg svůj vlastní názor a věřím, že se tohle izraelským vůdcům špatně poslouchalo (ale aby bylo jasno, já jsem na jejich straně). A když pominu politikum, co zbylo? Především MISTROVSKY - to desetkrát podtrženo - zrežírovaný thriller, který uchvacuje perfektní filmařinou (např. bych vyzdvihle precizní výpravu s dokonalou atmosférou 70.let), je oproštěn od patosu, jenž byl vždycky bolístkou vážně pojatých Spielbergových filmů a v několika scénách dokazuje, že přerostlé dítě Steven umí i pořádně šokovat (na drsnou naturalistickou scénu zabití holandské vražedkyně jen tak nezapomenu). MNICHOV sice nemá tak hluboký emocionální dopad, jako SCHINDLERŮV SEZNAM, nebo AMISTAD, ale je to kus atraktivní poctivé filmařiny, který chce ´něco´ sdělit a to´něco´předkládá vysoce atraktivní formou. Chyba nevidět. ..." Lima by ČSFD


Nejtragičtější den v olympijských dějinách, masakr izraelských sportovců v roce 1972 v Mnichově, který měla na svědomí palestinská teroristická organizace Černé září, se nesmazatelně vepsal do historie dvacátého století. O událostech, které následovaly, toho v učebnicích dějepisu nebo dobovém tisku mnoho nenajdete. Sérii nájemných vražd proti strůjcům atentátu, které naplánovala a provedla izraelská tajná služba, v mistrovsky napínavém thrilleru zmapovala režisérská legenda Steven Spielberg.

Hrdinou příběhu je mladý Izraelec, příslušník tajné služby Avner (Eric Bana - Trója, Hulk), který je stejně jako většina jeho krajanů zdrcen mnichovskou tragédií. V téhle atmosféře ho osloví důstojník Mossadu Ephraim (Geoffrey Rush - Záře, Piráti z Karibiku), jenž mu nabídne účast v nejriskantnější operaci, kterou do té doby tajná služba židovského státu provedla. Avner musí opustit těhotnou manželku, změnit totožnost a využít všech svých schopností k dopadení a zabití jedenácti mužů, které Mossad obvinil z přípravy mnichovských vražd. Přes své mládí a nazkušenost se Avner brzy stane vůdcem pětičlenné skupiny, v níž kromě něj figuruje řidič Steve (Daniel Craig - nový James Bond), schopný padělatel Hans (Hanns Zischler), odborník na výbušniny Robert (Matthieu Kassovitz) a "čistič" Carl (Ciaran Hinds). Po celém světě metodicky vyhledávají a úspěšně odstraňují "své" muže a čím dál víc na ně doléhají tři zásadní otázky: Co jsou zač ti, které zabíjíme? Lze jejich vraždy ospravedlnit? Zabrání jejich smrt dalšímu teroru? V souboji svědomí a touhy po pomstě si navíc uvědomují další nepříjemný fakt - čím déle budou lovit teroristy, tím pravděpodobnější je, že i oni začnou být loveni.

Scénář k Mnichovu napsal držitel Pullitzerovy ceny Tony Kushner, kterého nadchla spolupráce se Spielbergem. "Nikdo nedokáže vtisknout příběhu tolik napětí jako Steven. U něj víte, že vás už v první minutě nemilosrdně hodí přímo do epicentra příběhu, zmačkne jako citrón a přitom si ještě najde čas pro hledání odpovědí na velmi citlivé otázky," říká Kushner. (oficiální text distributora)


3.6.2011 * KinoCS * 23,25 * dráma - VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI

"... Vojtěch Jasný vytvořil film, který je prostý, jak studánka v lesích a přitom je čirým a průzračným uměním a vrcholným dílem československé kinematografie. Voní jarními květy, lány obilí, podzimním listím i mrazivým větrem. Voní koncem války, úlevou, svobodou, zoranou hlínou a poctivou prací,... mrazí a dusí tísnivou atmosférou kolektivizace a důsledků únorového komunistického puče. Postavy, které lze najít v reálném životě v každé době skoro všude jsou živé, skutečné, z masa a kostí. Snad proto, že je jejich představitelé nehráli, ale opravdu jimi byli....." CaptainNoir by ČSFD

Téměř už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Lidé tady prožívají nejkrásnější dny svého života, večer se všichni scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde hlavní prim vede bezstarostný piják Zášínek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. Poklidné časy rodáků končí...Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let Je to jeden z nejkrásnějších a myšlenkově nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a životní roli nabídl především Radoslavu Brzobohatému. (oficiální text distributora)

3.6.2011 * FilmBox * 22,25 * dráma - ZLOMENÉ KVETY

"...Teskná road movie s jedním geniálním a velmi osobním momentem, slušným počtem vtipných situací a lehce se pošklebujícím závěrem. Ten je narozdíl od zbytku snímku dosti nepředvídatelný a jediným režisérovým štěstím je, že osamělému poutníkovi nenadělil do vínku, byť jen o jednu, přítelkyni navíc. Epizodní putování plné rozkošných momentů (žárlivá lesbická sekretářka, perleťový telefon) tak naštěstí ztrácí lesk a spád až těsně před koncem, mj. i díky výtečnému obsazení...." Tsunami_X by ČSFD

Don Johnston je zapřisáhlý starý mládenec, jehož právě opustila jeho poslední láska Sherry. Nedá se tím vyrušit, odhodlán dál trávit čas své předčasné penze před televizí. Když ale dostane záhadný dopis, naznačující anonymně, že s některou z četných bývalých lásek má dospělého syna, je nucen přece jen se zamyslet nad minulostí. Poháněn spíš svým sousedem a kamarádem Winstonem, který si rád hraje na detektiva, než vlastní zvědavostí, vydá se nakonec Don pátrat, která z jeho někdejších milenek by mohla být autorkou dopisu a matkou jeho syna. Jediné stopy jsou růžová barva dopisu a psací stroj, na němž byl napsán. Postupně se setká se čtyřmi ženami, které něco znamenaly v jeho životě (Sharon Stoneová, Frances Conroyová, Jessica Langeová a Tilda Swintonová), ale žádná v něm neprobudí víc než trochu nostalgie. Nicméně ho všechna tato setkání konfrontují s jeho minulostí i přítomností. Pokud Zlomené květy budou divácky nejúspěšnější Jarmuschův film, je to především zásluha Billa Murraye, představitele Dona Johnstona. (MFF Karlovy Vary)

3.6.2011 * Barrandov * 21,55 * komédia - DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ

"... Autorské duo Klein-Pecháček vneslo do české kinematografie československého období výrazný osobitý tón, jehož asi nejtrvalejším plodem zůstane již zklasičtělá básnická pentalogie. Alkoholismus je pravděpodobně nejznámější látkou, na níž se dá zvlášť dobře vyložit dnes všeobecně přijímaný fakt , že čas černobílého zjednodušeného rozlišování "zdravých" a "nezdravých" látek vhodných či naopak smrtelně nebezpečných pro naše zdraví je nenávratně pryč. Řečeno s nadsázkou fakt je ničím, kontext a poměrnost jsou naopak vším. Cesta či návrat do normální společnosti zdravých a vyvážených dospělých jedinců je krajně nesnadná a pro mnohé uzavřená; alkoholismus totiž zpravidla není omezen na drogovou závislost, ale sdružuje současně další osobnostní trudy, nevyváženosti a patalogie; lze říci, že sám o sobě je rovněž patologií. Důvěrná znalost prostředí - původním povoláním je Pecháček lékař, další z těch, kteří medicínou vrostli do české literatury a získali si v ní poprávu stálé místo - je východiskem do celé galerie postav a osobností na obou stranách - jak klientů, tak léčících. Milan Kňažko, poprávu mimořádně hrdý na kvalitu své češtiny, ve svém Lexovi předvedl suverénní výkon, dokonale odrážející muže na citlivém rozhraní plebejství, tvořivého umělectví a nepochybné kultivovanosti, krerý zápasí s viditelným Kainovým znamením svého plebejského původu, nedokončeného vzdělání a potácivé pouti životem. Brilantní je i Sommerův výkon v úloze primátora a Hrušínského vrchní ošetřovatel Masák, suverén v barokních labyrintech kunštátského kláštera balancující na ostří nože mezi nezbytnou razancí a značnými psychickými zvláštnostmi (v tomto ohledu navazuje na pana Kopfrkingla ze SPALOVAČE MRTVOL), dále rozmnožuje skvělou sérii Hrušínského nápaditých vrcholných kreací z komediálních filmů osmdesátých let. Za víc než zmínku stojí další velikán této generace Vladimír Menšík. Kleinova konstatace, že na malou plochu kunštátských exteriérů se odařilo shromáždit galerii skvělých českých herců, je doplněna neméně dobře zvládnutým komparsem klientů léčebny. Lyrické pozvolné plochy, v nichž je film natáčen, kamera, která se doslova mazlí s barokními interiéry kláštera, pozvolna převádí všední den léčebny do další polohy, symbolizované Lexovou spolužačkou Soňou, operní pěvkyní, jejíž vnějšková suverenita je nahlodána stejnými pochybami jako Lexova. Ve všech svých věových ztvárněních podobně jako v Lexově případě (v případě mladého Lexy se jednalo o jednu z vůbec prvních rolí tehdy jinošského Michala Dlouhého) je ztvárněna na mimořádné úrovni - vedle Evy Vejmělkové tu září přední polská herečka Alicja Jachiewiczová. Finále filmu - neúspěšný Lexův pokus o adaptaci ve světě slavné spolužačky končí návratem do léčebny a uchýlením do domicilia konečně nalezené dospělosti. "S knihami je to jako s alkoholem. Nejsou dobré nebo špatné samy o sobě, ale tím, co v nás probouzejí" Toto myšlenkové vyznění HOLUBŮ poctivostí své věcnosti a otevřenosti vlastně není špatné. I pro nás, diváky, může být dobrým odrazovým můstkem do skutečně žitého plného života. Také dnes. ..." sportovec by ČSFD

Film je koncertem známých hereckých osobností z protialkoholní léčebny, kam se uchýlil muž středních let, aby se zbavil své závislosti. V léčebně je zosobněním krutosti ošetřovatel, který se sadistickým zadostiučiněním rozdává trestné body za sebemenší projevy nelibosti či revolty. (oficiální text distributora)




3.6.2011 * JOJ * 21,15 * komédia - RABÍN, KŇAZ A KRÁSNA BLONDÍNA

"... Jedná se o víceméně jednoznačnou romantickou komedii, ale s netradičním zařazením hlavních hrdinů - rabín, kněz a jejich blond kamarádka z dětství. Většina vedlejších zápletek je založena právě na střetu dvou nábožensky-kulturních směrů. Film tak mimo jiné divákovi přátelsky osvětluje základy dvou hlavních tradic, které vzešly ze stejných kořenů (ovšem, vynecháváme islám) :) Je natočen s takovou lehkostí, humorem a víceméně bez naivních pokusů diváka vychovávat, že se dá bez výčitek svědomí použít v rámci multikulturní výchovy. Rabín, kněz a krásná blondýna je film, kterému jsem byla neskonale vděčná za to, že existoval v ten pravý čas a byl takový jaký je. Vzpomenout ho bylo spásnou myšlenkou během přednášky (která měla být diskuse) :) na jedné nejmenované SŠ. Konkrétní záležitosti kultury judaismu se mi nepodařilo podat natolik barvitě, abych vzbudila reakci spících studentů, kteří demonstrovali jen svůj nezájem (ačkoli jsem jistě byla velice zábavná) :)) ale díky příkladům z filmu, který většinou právě viděli to vyšlo. Zkrátka, asi by bývalo bylo lepší pustit jim ten film rovnou! Prvotina Edwarda Nortona se jednoznačně zdařila. - Asi víc než má pedagogická praxe! :-))) ..." Jeanne by ČSFD

Jake Schram (Ben Stiller) a Brian Kilkenny Finn (Edward Norton) jsou svobodní, pohlední a úspěšní mladí muži z módní newyorské čtvrti Upper West Side. Už od dětství jsou nejlepšími kamarády. Poklidná idyla jejich spokojených životů vezme za své ve chvíli, kdy se do města vrátí jejich dávná společná kamarádka Anna (Jenna Elfman). Oba se do ní zamilují a letité přátelství nezadržitelně přerůstá v lítý souboj o srdce vyvolené dívky. Už tak chaotickou situaci milostného trojúhelníku navíc komplikuje fakt, že Jake je rabín a Brian katolický kněz (oficiální text distributora)

3.6.2011 * Prima Love * 20,30 * komédia - BYŤ, ČI NEBYŤ

"... "Moje nejlepsi predstaveni a nikdo ho nevidel" pronese Brooks ke konci filmu. Jak priznacne, jako herec si nikdy nedal tolik prilezitosti, bohuzel tento film neni prilis znamy (coz je videt i na poctu hodnoceni). Brooks hraje herce, ktery hraje doslova o zivot (a to nejen svuj). Nejdriv musi hrat plukovnika Erhardta pred zlotrilym profesorem Siletskim a pote naopak profesora Siletskiho pred plukovnikem Erhardtem. Nakonec ale musi hrat samotneho Hitlera. A to opravdu stoji za videni, hlavne kdyz na konci vtrhne do anglicke hospody. Nevim, do jake miry Brooks okopiroval original od Lubitsche, pravdepodobne velmi mnoho. Nic to ale nezmeni na tom, ze tohle je jeden z nejlepsich Brooksovych filmu co do produkce a urcite nejlepsi co do herectvi. Lepsi "Shylockuv monolog" co tu je jsem nikdy neslysel. Kazdopadne nejvyssi absolutorium zaslouzi Anne Bancroft a to zenske herecke vykony ocenuji malokdy. Mala ochutnavka : http://www.youtube.com/watch?v=yu2NqfISm9k ..." DocBrown by ČSFD


V roce 1938 se Evropa nachází na prahu války, ve Varšavě ale stále hraje divadlo Frederika Bronského, jehož hvězdou je jeho půvabná žena Anna. Bronski si nebere servítky, nemilosrdně pranýřuje nacistický režim a vysmívá se Hitlerovi. Anna má mnoho obdivovatelů, k nimž patří i poručík Andrej Sobinski, mladý letecký důstojník. Když jednoho dne vtrhnou do divadla zástupci ministerstva a zakážou protiněmecké hry, je Bronski nucen uchýlit se k náhradnímu repertoáru, a to včetně monologů ze Shakespeara ve vlastním podání. A právě tehdy využívá Andrej sokova dlouhého pobytu na jevišti a jde složit hold obdivované Anně...
Vypukne válka a Andrej se s dalšími letci ocitá v Anglii, kde bojují proti Němcům. Setkávají se tam s jistým profesorem Siletským, který tajemně oznamuje, že se vrací do Polska. Letci mu předají dopisy a vzkazy pro své blízké – včetně adres příslušníků odboje. I Andrej pošle pozdrav své milované. Označí jej heslem: „Být, či nebýt.“ Brzy se ukáže, že Siletski je špion. Je třeba mu zabránit, aby odevzdal seznam odbojářů gestapu. Andrej letí zpět do Polska s úkolem zrádce zabít...
Manželé Bronští se musejí vystěhovat z vily a přesunou se k Anninu kostymérovi Sashovi. Zanedlouho se zde objeví Andrej. Také se ubytuje u Sashi a nejprve si chce trochu odpočinout... Pro Annu si však záhy přijde gestapo. Zdá se, že už vědí o „tajné“ šifře, kterou přivezl Siletski. Bystrá Anna přizná, že má mladého milence a že heslo „být, či nebýt“ používají mezi sebou. Profesor Siletski se mezitím chystá předat seznam plukovníku Erhardtovi, veliteli gestapa. Protože profesor Erhardta nikdy neviděl, Andrej s přáteli rozhodnou, že někdo sehraje jeho roli, a dostane tak do ruky nebezpečný seznam. Úkolu se má zhostit Bronski, což se také stane. Siletski přijde a odevzdá mu seznam s tím, že jeho duplikát má doma bezpečně uložený v kufru. Nakonec však Siletski podvod prokoukne, a tak před ním musí Andrej prchat. Při přestřelce Andrej zrádného profesora zastřelí. Tělo schová do velkého kufru a postaví na ulici...
Po profesorovi začne shánět kapitán Schultz, který mu chce nařídit, aby se okamžitě dostavil k Erhardtovi. A je tu další role pro Bronského. Tentokrát si nalepí knírek a zahraje profesora, který je už po smrti. Plukovník Erhardt – výjimečně pravý – mu sdělí, že do Varšavy brzy přijede velký Vůdce. Němci zavřou divadlo a Sasha je v nebezpečí. Po Židech přišli na řadu homosexuálové, a tak ho gestapo odvede. Přijde si i pro Annu. Má se dostavit k Erhardtovi. Půvabná herečka tlustého velitele okamžitě okouzlí. Žádá ji, aby divadelní společnost jejího manžela připravila představení pro Hitlera. Mezitím je nalezena mrtvola Siletského, ale jakýsi další Siletski se telefonicky objednává k Erhardtovi. Bronski je podezřelý z podvodu, ale geniálně vyklouzne. Když ho posadí do místnosti, kde je v křesle umístěna mrtvola pravého profesora, sehraje to tak, že Erhardt nakonec uvěří, že mrtvola je podvrh a on skutečný profesor.
Všichni vědí, že musejí co nejdříve zmizet z Polska. Anna a její manžel nakonec dosáhnou toho, že Erhardt propustí Sashu, kterému hrozila deportace. A pak si Bronski zahraje největší úlohu svého života, a sice samotného Hitlera. Doslova na poslední chvíli se před užaslými německými hlídkami manželé Bronští se skupinou herců nasoukají do letadla, které se po chvíli odlepí od země a nabere směr Anglie. Sice budou nuceni kvůli nedostatku paliva nouzově přistát, ale už na území Anglie. Jaké je překvapení místních, kteří se právě veselí v hospodě, když se otevřou dveře a na prahu stojí – Hitler... (oficiální text distributora)

3.6.2011 * CSfilm * 20,00 * komédia - HRDINA MÁ STRACH


"... Jedná se (pravděpodobně) o " trezorový film". Ačkoliv je z roku 1965, viděla jsem jej teprve včera. František FILIP natočil film o věcech a událostech jaké jsme my, starší generace, prožili. Ano, taková hrůza a děs to na některých pracovištích byla. (Dnes je to prý obdobné). Nu žádná novinka, dějiny se opakují a svini se v každém režimu najde dostatek. Samozřejmě pan Hrušínský : uchvacující výkon PANA HERCE. Pan Sovák a pan Pešek mají menší role, ale i oni se podílejí svým výkonem na filmu, jakých se v české filmografii najde jen málo. Vladimír Šmeral jako záporná postava nezůstal (jako obvykle) svému jménu nic dlužen. ..." Orlau32 by ČSFD


Vcelku krotká moralita zdůrazňuje osobní statečnost. Když ustrašený úředníček na kterémsi "vysokém úřadu" nedopatřením projeví rozhodný názor, není potrestán, ale naopak povýší. Televizní režisér František Filip zužitkoval satiricky zacílenou divadelní předlohu Jaroslava Dietla, avšak počínal si přece jen opatrnicky. Rudolf Hrušínský v hlavní úloze pronáší působivé vnitřní monology, v nichž komentuje své počínání, zevrubně zkoumá pohnutky u sebe i svého okolí. (oficiální text distributora)

3.6.2011 * Cinemax * 20,00 * dráma - ANGELIN POPOL


"... Alan Parker a jeho adaptace románu Franka McCourtha, který je v podstatě vlastní autobiografií o dětství a dospívání. Prostředí Irska působí klasicky chudě, sklesle a prázdně. O tom již bylo natočeno mnoho snímků, ale Angela Ashes není o Irsku, ale o rodině Angely. Manžel, otec několika dětí, které i díky chudobě postupně umírají, je neschopný najít si práci a při vyššímu obsahu peněz v kapse ihned končí opilí v hospodě. Těžký vývoj chlapce v takové rodině v chudinské čtvrti vedle svých bratrů... Chvílemi silné a působivé, aby v druhé chvíli film přišel trochu naivní (ale aspoň někdo v Irsku měl trochu štěstí...). Jen ta délka je možná příliš..." Djkoma by ČSFD


Snímek je adaptací stejnojmenného autobiografického románu Franka McCourtha, v němž vzpomíná na své nelehké dětství, které strávil v chudinské čtvrti irského města Limerick. Vydání románu provázel v USA menší skandál, neboť autorova rodina se od něj distancovala a zpochybňovala pravdivost vzpomínek F. McCourtha. Film samotný poměrně věrně kopíruje dějovou linii knihy, avšak místy vyznívá poněkud chladněji. Děj se převážně odehrává v Limericku, kde Frank vyrůstá se svou matkou Andělou a otcem Malachym, jenž svým sklonem k alkoholismu ožebračuje celou rodinu. Frank ztratí hned několik sourozenců ze své početné rodiny a jediné východisko postupně spatřuje v odchodu do Ameriky. Matka Anděla trpně snáší osud a pro své potomky je ochotná udělat téměř cokoliv, co by bylo v jejich silách. Snímek zaujme svým naturalistickým zachycením dobového života v chudém a deštivém Limericku. Film získal cenu diváků na 35. MFF v Karlových Varech 2000. (oficiální text distributora)

2.6.2011 * JOJ plus * 00,15 * komédia - ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU

"... Nápady a nespoutatelně rozvernou rozpustilostí charakterizovaná parodie přerůstá své původní poslání a mění se ve svébytný film, jehož kvalita spočívá v dokonalém přetavení původní komiksové matérie. Rafinovanost, s níž si režisér i scénárista (Miloš Macourek) pohrávají s divákovou fantazií i bránicí, často bere dech. Řada replik, citovaných hojně spolukomentátory, zlidověla. Kontrast nadsazené směsi něžnosti a bezbrannosti takřka chlapecké u hlavního hrdiny i prvoplánového plání jeho ženského idolu překonávají už jen orgie znepřátelených gangů. Nápad a jeho provedení by určitě nadchly i Jaroslava Haška nebo Jiřího Hausmanna. V každém případě se jedná o jednu z nejvýraznějších českých veseloher všech dob, které se nedá téměř nic vytknout. Naopak se zdá, že výčet jejích předností je téměř bezbřehý. A - jak tu čas od času konstatuju - téměř s určitostí nadčasový.... " sportovec by ČSFD

V kupé amerického expresu se usadí dr. James Porter, který převáží z Michaga do San Fernanda šek na milion dolarů, a začte se do comicsu. - O drahocenný šek začínají soupeřit dvě bandy gangsterů. Snědým hochům ze San Boniga velí José Manuel Antonio a bandu z Michaga vede otrlá Kate Draxlová. V městečku Springtownu si mezitím marně snaží získat respekt žáků učitel Georg Camel. Jako ňouma působí Georg i v redakci místního časopisu, kde se snaží uplatnit své verše. Netuší, že náhlý zájem, který mu projevuje půvabná redaktorka Sabrina, má vyvolat žárlivost kreslíře Henryho. Pak ale dojde k obratu. Porter, který nečekaně vystoupil ve Springtownu, zemře na prahu Camelova pokoje v penzionu afektované paní Harringtonové. Nevinný a naivní Georg je vtažen do souboje obou gangsterských band a je považován za vraha, zvláště když na něj po každém otevření dveří vypadne mrtvola. Sabrina si myslí, že Georg vraždí z lásky k ní, aby měla o čem psát. Harringtonová je přesvědčena, že Camel chce zničit pověst jejího domu. Poté, co se ocitne Georg v podzemních garážích, kde se obě bandy vzájemně vystřílí, je prohlášen hrdinou a od všech podezření očištěn. - Porter dočítá s uspokojením comics. Když však otevře dveře kupé, vypadne na něj mrtvý průvodčí. (oficiální text distributora)


2.6.2011 * ČT2 * 22,15 * dokument - KONZUMNÉ DETI ALEBO KOMERCIONALIZÁCIA DETSTVA

Nenasytní obchodníci a marketing zneužívají bezbranné dětské klienty, aby vyprázdnili peněženky jejich vlastně stejně bezbranných rodičů. Kanadský dokument


V současné době zde žije v USA sto padesát dva milionů dětí do 12 let. Není proto divu, že právě děti se staly ideální kořistí výrobců a obchodníků, kteří se snaží tento nevídaně obrovský počet zákazníků oslovit a získat za každou cenu. Obchodníci se zaměřují speciálně na děti, protože v nich vidí neustále rostoucí kupní sílu - částky, které v současné době vydávají za zboží od oděvů po hudbu a elektroniku, dosahují výše okolo čtyřiceti miliard dolarů.

Ale asi nejdůležitějším důvodem, proč se obchodníci zaměřují na děti, je množství dospělých, které děti do dvanácti let při nákupech ovlivňují - tato skupina utratí astronomickou částku sedmi set miliard dolarů ročně, což je přibližně součet ekonomik sto patnácti nejchudších zemí světa.

Kvůli jejich kupní síle a kupnímu vlivu začali obchodníci a tvůrci reklamy vymýšlet stále rafinovanější strategie, jak se dostat k jejich penězům. Často jsou to právě děti, které rozhodují, jaké si rodina pořídí auto, počítač, telefonní tarif a také kde stráví dovolenou.