"... Důstojná, komplexní a přesně v duchu montypythonovské produkce pojatá historie populární komediální skupiny. Ačkoliv Monty Pythony znám, přesto mě série v řadě momentů obohatila a dověděl jsem se spoustu zajímavostí. Pro fanoušky skupiny a britského humoru jde o svým způsobem povinnost. Stejně jako komediální tvorba Monty Pythonů je i seriál nekorektní, zlehčující a v lecčems, pokud jde o práci s formou, originální. Celkový dojem: 95 %. Členové skupiny, a platí to především o Johnu Cleesovi, volí lehce mystifikační tón, kdy divák cítí, že na tom, co říká zpovídaný tvůrce, je hodně pravdy, ale nikdy si není zcela jistý, jestli je to pravda celá, resp. jestli není zkreslená nadsázkou a ironií. To, jak nakládají se sebou samými a svou minulostí, dokreslují už titulky doprovázané písní se slovy "Monty Pythoni starší než staré kurvy..." ..." gudaulina ČSFD
Neuroticky vůči televizním manýrám - tak jsme tomu ostatně u nich zvyklí - začínají Pythoni vyprávět o tom, jak je rozhlas a televize totálně ovlivnili. Média totiž nejvýstižněji ilustrují - někdy bezděčně - svou dobu. Stačí je tedy sledovat a domýšlet mediální "zvyky" ad absurdum. K úspěšnému přijetí na univerzitu v Oxfordu dostal Graham Chapman od tatínka umělé psí hovno. Vychrtlý matador budoucí skupiny se měl jmenovat po otci Cheese, ten to však změnil a dal si prakticky neexistující jméno Cleese. A u televize při sledování jednoho obzvláště pitomého tanečního čísla otec pravil: "Myslím, že tohle nikdy nenahradí zábavu, že?"
Tak jako Cimrmani začínali Pythoni o několik let dřív s uchem u radia. Bylo jim 11 až 12 let. Pak se tak nějak učili a utíkali ze škol a v roce 1962 viděli první kultovní věc na evropském divadle - londýnskou revue Beyond The Fringe - studentský kabaret na elitní úrovni.
Pak přišly časopisy MAD a HELP - tedy první drsné komiksy a Terry Giliam. A v roce 1963 přibyl Michal Palin. Mezi univerzitami Oxfordem a Cambridge se nejen závodí na veslicích, ale soutěžilo se i ve studentských kabaretech. Stejně jako dnešní mladí srandisti i zárodek Monty Pythonů směřoval na festival do Edinburghu. Tam se všichni tak nějak sešli a připadali si, že jsou fakt dobří.
Potom se trochu živili u svého úhlavního nepřítele a inspirátora BBC a pak viděli epochální televizní show That Was The Week That Was - To byl týden co už není - s Davidem Frostem a rázem věděli kudy. Psali pro něj všichni a on jim věřil. Následoval pořad Nekruťte svým přijímačem a to už byli všichni pohromadě a příběh mohl definitivně začít. (oficiální text distributora)
Tak jako Cimrmani začínali Pythoni o několik let dřív s uchem u radia. Bylo jim 11 až 12 let. Pak se tak nějak učili a utíkali ze škol a v roce 1962 viděli první kultovní věc na evropském divadle - londýnskou revue Beyond The Fringe - studentský kabaret na elitní úrovni.
Pak přišly časopisy MAD a HELP - tedy první drsné komiksy a Terry Giliam. A v roce 1963 přibyl Michal Palin. Mezi univerzitami Oxfordem a Cambridge se nejen závodí na veslicích, ale soutěžilo se i ve studentských kabaretech. Stejně jako dnešní mladí srandisti i zárodek Monty Pythonů směřoval na festival do Edinburghu. Tam se všichni tak nějak sešli a připadali si, že jsou fakt dobří.
Potom se trochu živili u svého úhlavního nepřítele a inspirátora BBC a pak viděli epochální televizní show That Was The Week That Was - To byl týden co už není - s Davidem Frostem a rázem věděli kudy. Psali pro něj všichni a on jim věřil. Následoval pořad Nekruťte svým přijímačem a to už byli všichni pohromadě a příběh mohl definitivně začít. (oficiální text distributora)
