"... Nejlepší dílo Olivera Stonea a nejlepší film o Vietnamu. A asi nejkomplexnější - šílenost války tu místy dosahuje surrealistického (neskutečného) pocitu (závěrečný útok), zároveň se film v jiných scénách natolik drží reality, až je z toho divákovi zle - podobně jako u Ryana si po tomto filmu nepůjdou hrát kluci na válku. Zvěrstva zde dělají obě strany (není to tak patriotistické jako Rambo 2 ani sebemrskačské jako Oběti války). Charlie tu podává patrně svůj nejlepší výkon, ovšem vrcholem jsou Tom Berenger a hlavně Willem Dafoe. Hudbu sice skládal Georges Delerue, kterého miluju, ale většina té překrásné smutné hudby je z klasiky: Samuel Barbar - adagio pro smyčce. Film získal Oscara za film, režii, střih a zvuk. Nominace obdržel za scénář (též Stone), kameru a pro Berengera a Dafoeho ve vedlejších rolích (tehdy to v této kategorii vyhrál Michael Caine za Hanu a její sestry). ..." Anthony by ČSFD
Píše se rok 1963 a do vietnamského pekla přilétá zelenáč Taylor (Charlie Sheen). Už první pohled na vozík naloženými igelitovými pytli s mrtvolami mu napovídá, jaký pobyt jej zde čeká. Když dorazí k četě, ke které byl přidělen, velmi brzy zjišťuje, že četa nebojuje jen s příslušníky Vietcongu, ale boj zuří i uvnitř. Právě zde vidí názornou ukázku střetávání pomyslného "dobra se zlem", které ztělesňují brutální a nekompromisní seržant Barnes (Tom Berenger) a na druhé straně člověk, který si v sobě snaží uchovat ještě trochu lidskosti seržant, Elias (Willem Dafoe). Taylor brzy stojí před úkolem "vybrat si tu správnou stranu". Po několika průzkumných pochodech se mu jako lepší jeví seržant Elias. Spory v četě postupně začínají nabírat na intenzitě a nevraživé pohledy a řeči se postupně začínají přesouvat ve fyzické souboje. Každému je jasné, že četě může velet pouze jeden z nich. Mezitím však muži musí držet pozornost před nepřítelem oficiálním, kterými jsou všudypřítomní příslušníci Vietcongu. (Isherwood)
