"... Odvrácená tvář odboje - to je drsný příběh z moravskoslezského pomezí z konce druhé světové války, ztvárněný zřejmě jeho přímým účastníkem Laco Mňačkem do průrazné stejnojmenné knihy, která si dodnes zachovala svou hodnotu. Filmové ztvárnění knize ještě leccos přidalo. Výkony tehdy mladých herců Jana Kačera a sličné, předčasně zesnulé Slovenky Evy Polákové stejně jako silné a jisté režie jsou strhující a tragédii doby, která v ničem nesnižuje, ale naopak zvyšuje závažnost a neodpustitelnost nacistických zločinů, otevírají otázky jdoucí za a přes rámec své doby. Otázky aměřující k Pražskému jaru, ale i ke gorbačovovské přestavbě/přelomu. Řečeny a naznačené ne v prvním, ale v druhém plánu dále zvyšují hodnotu plnohodnotného, nezkreslujícího líčení partyzánského druhoodbojového odporu. Dvojznačnost pohledu také mj, charakterizuje zoufalý povzdech ženské hrdinky: "Za statečnost pod nepřítelem se vyznamenání nedávají". ..." sportovec na ČSFD
Při osvobozování Zlína na počátku května 1945 je vážně raněn mladý partyzán Pavel. Během dalších dnů, kdy se v nemocnici zotavuje, vzpomíná na osudové okamžiky, které prožil v předchozím měsíci v okolních horách a snaží se vyrovnat s největším traumatem - vypálením pasekářské osady Ploština německým jagdkommandem poté, co ji partyzáni opustili. Film je adaptací stejnojmenného dobového knižního bestselleru Ladislava Mňačka, který zde přetavil s časovým odstupem do umělecké formy zážitky své, partyzánského oddílu, jehož byl členem, i obyčejných pasekářů, kteří partyzánům poskytli zázemí. Film patří k několika ojediněným dílům, která se neschematicky a demýtizujícím způsobem vypořádávají s tematikou protektorátu a odboje. (Historik)
