"... Do třetice všeho dobrého, a to doslova. Na filmu jsou již přece jen cítit trendy pozdních osmdesátých let, ale v žádném případě mu nejsou ke škodě. Možná nejlepší kamera ze všech tří dílů. Al Pacino se propracoval k nejvytříbenější roli své kariéry. Co tam ale zatraceně dělá ta Coppolova dcera? Ta by mohla hrát v teleshoppingu nebo v nějaké průměrné telenovele, ale v Kmotrovi? V prvním a ve druhém díle jsem ji celkem toleroval, snad proto , že hrála mužské role, ale tady představovala velice rušivý element. Coppola má rozhodně vynikající cit, ale s jeho soudností je to asi horší. PS: Ještěže se Sofia nakonec dala na režii, v této oblasti si na skoupost genů stěžovat rozhodně nemůže. ..." pohrobek na ČSFD
Člověk financí a politiky. Al Pacino v hlavní roli závěrečné části proslulé mafiánské trilogie. Francis Ford Coppola uzavřel svou mafiánskou trilogii snímkem Kmotr III (1990) po více než patnáctileté odmlce. Začátek jejího děje umístil do roku 1979, tedy plná dvě desetiletí od závěru Kmotra II. Michael Corleone (Al Pacino), nyní šedesátiletý, dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. Jeho zájem se přesunul od hazardu k nemovitostem a investičním bankám. A stal se z něho zbožný a vůči církvi nesmírně štědrý člověk, neboť přízeň Vatikánu, kde má několik vysoce postavených přátel, má v jeho proměně v bezúhonného byznysmena sehrát rozhodující úlohu. Jako svého nástupce jmenuje Vincenta Manciniho (Andy Garcia), nelegitimního potomka Sonnyho Corleona. Násilí však z vlastního života nelze jen tak jednoduše vymazat a je jen otázkou času, kdy minulost začne promlouvat do přítomnosti. Na rozdíl od prvních dvou částí vznikal Kmotr III až na několik newyorských scén prakticky celý v Itálii (v exteriérech v Římě a jeho okolí, v sicilském Palermu a Taormině a také v dekoracích postavených ve čtyřech největších ateliérech římského studia Cinecitta). Z klíčových členů štábu zůstali jen kameraman Gordon Willis, výtvarník Dean Tavoularis a samozřejmě spoluautor scénáře Mario Puzo.
Třetí díl Kmotra je považován za nejslabší, což ve srovnání s oběma předchozími částmi, jež patří k nejlepším snímkům světové kinematografie (momentálně obsazují druhé a třetí místo ve známé internetové databázi IMDb), neznamená, že to je špatný film. Je třeba ho chápat jako důstojné uzavření ambiciózní filmové série o lidském snu, který zhořkl. Možná největším paradoxem je někdejší tvrzení, že komerční filmy ve stylu Kmotra umožňovaly Coppolovi realizaci mnohem osobnějších projektů, jakým byl např. Rozhovor. Dnes je nad slunce jasnější, že právě Kmotr a jeho pokračování tvoří bezesporu Coppolovo nejosobnější dílo. Ve světle tohoto faktu blednou i výtky, jež se na Kmotra III snesly po jeho uvedení a jež se soustředily vedle vatikánské dějové linie zejména na obsazení režisérovy dcery Sofie do klíčové role Michaelovy dcery Mary (v důsledku onemocnění Winony Ryderové těsně před natáčením). Americká akademie film ocenila sedmi oscarovými nominacemi (nejlepší film, režie, kamera, výprava, střih, píseň a herecký výkon ve vedlejší roli - A. Garcia). Všechny nominace však zůstaly neproměněny, neboť rok 1990 se stal rokem Costnerova westernu Tanec s vlky.
http://www.csfd.cz/film/1646-kmotr-iii/
"... Člověk je nepoučitelný! Pár let po nejhorším konfliktu v dějinách lidstva se v Alžírsku odehrává peklo, které se francouzským filmařům povedlo dokonale převést na plátno. Úžasně tu tvůrci vykreslili proměnu mladého nadporučíka - "chceš-li s vlky býti, musíš s nimi výti". Osobně se mi snímek líbil, dávám plné hodnocení za zobrazení krutosti bez příkras, objektivitu pohledu na konflikt a psychologii dvou hlavních postav. ..." cheyene na ČSFD
