"... Klasika české sci-fi, která dovolím si říct nebyla i přes svoji trikovou nedokonalost dodnes překonána. ..." golfista na ČSFD
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiální text distributora)
"... Po zhlédnutí tohoto filmu jsem chtěl být partyzán. ..." Tetsuo na ČSFD
