"... Naprosto skvěle vymyšlené, natočené a zahrané. Michael Douglas se stává postavičkou z člověče, nezlob se, s kterou si lidé okolo hrají, pohazují si s ní, mlátí o zeď, občas zahodí do kaluže, aby jí zase vytáhli a to celé v nádherném balení od Davida Finchera. Děj perfektně navazuje a zároveň vás z něj dokáže nepříjemně zamrazit nebo je u vás obvyklé, že na vás mluví moderátor uprostřed televizního pořadu? Temné prostředí dotváří atmosféru filmu, který bezchybně graduje do jediného možného, ale přesto výborného konce. Tuhle hru bych hrát nechtěl ... i když ... určitě to musí být zážitek na celý život. ..." Djkoma na ČSFD
Investiční bankéř a multimilionář Nicholas Van Orten žije ve velkém luxusním domě, osamělým životem. Může si dovolit cokoli, o nic však nemá zájem. Ani o svého bratra Conrada, který se objeví, aby mu popřál k osmačtyřicátým narozeninám. A předal mu dárek, poukázku na Hru společnosti CRS. O smylu hry mu však odmítne cokoli prozradit. Bankéř se při pracovním jednání náhodou ocitne v sídle CRS, kde s nechutí projde řadou náročných fyzických i psychických testů, ani tady se však o hře samotné nic nedozví. Sotva však podepíše smlouvu, začíná se roztáčet zpočátku nenápadné soukolí, které hrozí rozdrtit jeho kariéru, bohatství, postavení, svobodu a nakonec i život. Jako první se objeví před jeho domem pohozená figurína, která mu připomene otcovu sebevraždu a vzápětí na něj promluví z televize známý komentátor, který ho uvítá do hry, další den má v restauraci spor se servírkou Christinou, která ho poleje. Dívka dostane okamžitě výpověď a když za ní Nicholas vyběhne z hotelu, ocitne se ve víru podivných a znepokojujících náhod. Když se druhý den vydá do hotelu, kde byla nalezena jeho kreditní karta, tvrdí mu recepční, že se tam včera ubytoval. Ve svém pokoji pak objeví na stole dávku kokainu a kompromitující fotografie, na nichž je s neznámou ženou. Vzápětí se v jeho domě objeví zoufalý Conrad. Tvrdí, že se společnosti nedokáže zbavit a je proti své vůli nucen ve Hře pokračovat. Když ho hra málem připraví o život v taxíku, který se zřítí do vody, požádá o zásah policii. Společně s ní vtrhne do sídla CRS, tady však zjistí, že firma zmizela. Podaří se mu najít Christinu, a když jsou napadeni zabijáky pracujícími pro CRS podaří se jim uniknout a ukrýt se na Nicholasově chatě v horách. Dívka tvrdí, že firma, pro kterou pracuje, se specializuje na okrádání bohatých zákazníků, a protože už se dostala ke všem jeho kontům, nepotřebuje ho a nejspíš se ho zbaví. Příliš pozdě si Nicholas všimne, že mu dívka namíchala do čaje nějakou omamnou látku. Probere se v hrobce zapadlého hřbitova kdesi v Mexiku. Bez peněz, bez dokladů, jen ve špinavém obleku. Nicholas se však nehodlá jen tak vzdát a rozhodne vybojovat si svůj život zpátky. (oficiální text distributora)
"... Postava blízkého Benešova spolupracovníka a legionáře generála ing. Eliáše zůstala a zůstává neznámou. Ještě méně známo je o Eliášově působení v čele první vlády protektorátu Čechy a Morava. Vzdělaný, kultivovaný muž věděl dobře, co riskuje, vstupuje-li do politiky v době tak pohnuté jakou byly první týdny přímé německé okupace celé naší země. Ve své rezistenci nebyl ve vládě osamocen (na rozdíl od něj včas emigrovat dokázali v r. 1940 ministři Feierabend a Nečas), prakticky jako jediný však svůj odboj odvedl až do hořkého konce na kobyliské střelnici v pozdním jaře 1942. Munzarovo realistické herectví s vyhraněnou schopností psychologické drobnokresby v pohybu těla, gestikulaci i hlasové modulaci nalezlo v tomto případě vděčné pole. Ani osobnost režiséra Háši by neměla být přehlížena; bez ní by Munzarův výkon nebyl představitelný. Niternost je tedy zvláštním přínosem inscenace. A poznání vnitřního Eliášova světa naopak trvalým užitkem diváka, který pro tento případ alespoň zhruba tuší, co vlastně chce. ..." sportovec na ČSFD
