"... Klasická česká pohádka Pražského jara a zlatých let šedesátých vůbec, chtělo by se zvolat i dodat při četbě jednovětých, jednoznačně černobíle hodnotících soudů. Nástup civilních, vnějškově i niterně ve svých projevech odpatetizovaných hrdinů, reagujících na v tomto - a nejen v tomto ohledu - přepjatě sentimentální padesátá léta, se projevil i zde. Hravost dívčího Růženčina mládí, skvěle pojednaného Bohumilou Zelenkovou, úsilí chránit a zachránit nevinné mládí, které se provinilo již pouhým faktem svého bytí, to všechno jsou posuny, které tomuto klasickému dílu vtiskují nenapodobitelně neopakovatelnou tvář. Fakt, že v našich pohádkách předlistopadu až na výjimky hráli přední čeští herci a angažovali se v nich i nejlepší režiséři pomyslného "velkého" umění, byl dalším z činitelů opravňujících mluvit o světově proslulé české (československé) škole dětské a mládežnické tvorby. Zlínský festival, pozoruhodný unikát své doby - a chválabohu i naši současnosti - buď nejen mně svědkem. Ale teď už mě omluvte - ta hora keřoví vonícího nezaměnitelnou vůní už na dálku mě volá. Proč? No přece ..." sportovec by ČSFDJeště před narozením královské dcery jedou král s královnou do zpustlé tvrze - v ní žije královnina sestra, už spoustu let odloučena od světa. Když si král vybíral ženu, dal přednost Elišce a zlá Melánie od té doby myslí jen na pomstu - o smíření ani teď nestojí. Po narození dcerušky Růženky vyřkne kletbu: Růženka se má píchnout do prstu, na věky usnout a celé království s ní Růženka roste do krásy a všechny špičaté předměty jsou z jejího dosahu odstraňovány, sama nesmí ani na krok. Pro jistotu jí rodiče, hned jak dosáhne patnácti let, seženou ženicha. Je jím princ Jiří ze sousední země, který přijede na námluvy i se svým bratrem Jaroslavem... (oficiální text distributora)
Žádné komentáře:
Okomentovat