J. Cash spolu s Hankem Williamsem je králem americké country, proslul přesahem do gospelu, folku i rocku. Spolupracoval s Elvisem, Dylanem, U2, Tomem Pettym a dalšími. Nahrál více než dvěstě alb. Hej průvodčí a Plač, plač, plač - to byly Cashovy první úspěšné písničky. Následovaly kriminálnické songy: Blues Folsomské věznice a Sekám dobrotu. Počátkem šedesátých let byl závislý na alkoholu a amfetaminech. Až v roce 1964 se vrátil písní Ohnivý kruh, ale pak ho v El Pasu zavřeli za to, že pašoval drogy v pouzdře na kytaru. Ze dna tehdy Cashe vytáhla členka slavné skupiny Carter Family June Carterová. Cashův comeback potvrdily jejich dueta: Jackson a Kdybych já byl truhlářem. V 70. letech nahrál více hitů, například Nedělní ráno, Muž v černém a tematická alba - o indiánech, pistolnících, o hornících a stavbařích železnic, také o bibli a Jesse Jamesovi. Hrál v řadě filmů do té doby, kdy lékaři u Cashe diagnostikovali Shy-Dragerův syndrom. Choroba pak byla zastavena, a tak jsme před pár lety mohli "muže v černém", který má navíc po operaci srdce, přivítat i v Praze (poprvé zde koncertoval v roce 1978). 90. léta znamenají pro Cashe jeden triumf za druhým. Stárnoucí countryový král ve spolupráci s heavy metalovým producentem Rubinem, nahrál tři mistrovská, netradiční alba. Jedno, realizované v Rubinově a Cashově pokoji, pouze s akustickou kytarou. Druhé s folkrockovou skupinou Toma Pettyho The Heartbreakers a poslední: živé improvizované televizní vystoupení s Williem Nelsonem. Svět se dočkal takových perel, jakými jsou Cashovy interpretace písní Leonarda Cohena, Toma Waitse nebo hardrockových Soundgarden. V sedmašedesáti Cash dosáhl interpretačního mistrovství.
Žádné komentáře:
Okomentovat